Tisková zpráva týmu Indi-Racing po 300 zatáčkách 2008
Máme za sebou víkend plný rozmanitého počasí a zároveň i pocitů, diváků, nových zkušeností i nově ujetých závodních kilometrů na legendární hořické trati.
Už to, že se na ní kdysi proháněli závodníci, kteří jsou dneska taktéž legendy, má pro nás a hlavně našeho jezdce Michala „Indiána“ Dokoupila zvláštní význam. Nejen to zapříčinilo, že závod 300 Zatáček Gustava Havla je pro nás srdeční záležitostí a o to větší máme radost z letošního úspěchu.
Do Hořic jsme přijeli nasávat atmosféru už ve středu za krásného, téměř letního počasí, ve čtvrtek jsme pak pomáhali stavět trať, přičemž jsme měli možnost si ji pořádně obhlédnout.
V pátek jsme dokončovali motocykly tedy Hondu CBR 600RR 600 2007 do třídy open do 600ccm a Suzuki GSXR 750 2007 do třídy open nad 600ccm. Práce se týkala hlavně stockové Hondy, které po Indiho havárii na Panonii chyběly ještě kapoty. Suzuki je Indiánova „civilní“ motorka, proto se veškeré úpravy týkaly pouze kapot, které jsme vyměnili za laminátové Motoforza , přepákování SBK s obráceným řazením, které už na motorce stejně Indi měl, vyměnili jsme původní řetězovou sadu za Tsubaki a nakonec na oba motocykly použili čistící, leštící a mazací prostředky Muc-Off.
Sobota probíhala ve znamení dopoledních a odpoledních tréninků. I když to předpověď neslíbila, vše probíhalo za krásného počasí. Michal musel odzkoušet nejen pohodlí nové kombinézy a rukavic 4SR, ale hlavně nastavení podvozku a vůbec funkčnost celého motocyklu po pádu. V tomto směru výborně zapracovali mechanici Rostislav Halla a Milan Urban pod vedením Jana Halbicha. Díky Janu Halbichovi jsme měli postaráno i o benzín ELF a motocykly jsme obuli do pneu Bridgestone. Podle Indiho potřeby během tréninku J.Halbich dolaďoval podvozek Bitubo na CBR 600RR a na GSXR750 si musel poradit se sériovým podvozkem. Díky tomu si Indi v „šestkách“ vyjezdil 2.místo na startu a v „litrech“ 4.místo, tedy v obou případech „první lajnu“, což byl velký úspěch celého týmu.
Bohužel nedělní počasí bylo snad ještě horší než se dalo očekávat, z oblohy v barvě olova se táhly provazy vody. V té chvíli jsme byli rádi za vypůjčený stan od Václava Jiruše a za podlahu, kterou jsme si vyrobili z palet a tím pádem neřešili nerovnosti nebo mokrý koberec pod motocykly. Jak se dalo očekávat, našemu jezdci se nechtělo pomalu ani vstát natož sednout na motocykl, proto jsme ranní warm-upy raději vynechali a síly šetřili do závodu.
Indián, kterému loni uteklo první místo opravdu o pár metrů ve třídě do 600ccm a třetí místo v litrech, si letos nechtěl připustit že by nevyhrál.
Po startu ve třídě do 600ccm se okamžitě ujal vedení a postupně se vzdaloval i přesto že jsme díky poruše elektriky nenahřáli pneu. Bohužel ve druhém kole díky pádu jezdců za cílovkou, byl závod přerušen a jezdci se tak shromáždili v depu u cílovky, kde hodinu čekali na verdikt, jestli se závod ruší nebo ne. Naštěstí Jury rozhodla, že trať je sjízdná a mohli jsme závod dokončit. Indián i po druhém startu ukázal, že voda mu nevadí a nastavení motocyklu a pneu Bridgestone je výborné a ujal se znovu vedení, kde celkově „nadělil“ druhému v pořadí 28s.
Tímto se právem umístil na prvním místě a závod ve třídě do 600ccm vyhrál.
Třída nad 600ccm se nakonec zrušila a i když si Indi věřil zase na pozici nejvyšší, musel se spokojit pouze s jedním vítězstvím. Náladu mu ovšem zvedl druhý pohár a to za celkově nejrychlejší kolo.
Máme za sebou víkend plný rozmanitého počasí a zároveň i pocitů, diváků, nových zkušeností i nově ujetých závodních kilometrů na legendární hořické trati.
Už to, že se na ní kdysi proháněli závodníci, kteří jsou dneska taktéž legendy, má pro nás a hlavně našeho jezdce Michala „Indiána“ Dokoupila zvláštní význam. Nejen to zapříčinilo, že závod 300 Zatáček Gustava Havla je pro nás srdeční záležitostí a o to větší máme radost z letošního úspěchu.
Do Hořic jsme přijeli nasávat atmosféru už ve středu za krásného, téměř letního počasí, ve čtvrtek jsme pak pomáhali stavět trať, přičemž jsme měli možnost si ji pořádně obhlédnout.
V pátek jsme dokončovali motocykly tedy Hondu CBR 600RR 600 2007 do třídy open do 600ccm a Suzuki GSXR 750 2007 do třídy open nad 600ccm. Práce se týkala hlavně stockové Hondy, které po Indiho havárii na Panonii chyběly ještě kapoty. Suzuki je Indiánova „civilní“ motorka, proto se veškeré úpravy týkaly pouze kapot, které jsme vyměnili za laminátové Motoforza , přepákování SBK s obráceným řazením, které už na motorce stejně Indi měl, vyměnili jsme původní řetězovou sadu za Tsubaki a nakonec na oba motocykly použili čistící, leštící a mazací prostředky Muc-Off.
Sobota probíhala ve znamení dopoledních a odpoledních tréninků. I když to předpověď neslíbila, vše probíhalo za krásného počasí. Michal musel odzkoušet nejen pohodlí nové kombinézy a rukavic 4SR, ale hlavně nastavení podvozku a vůbec funkčnost celého motocyklu po pádu. V tomto směru výborně zapracovali mechanici Rostislav Halla a Milan Urban pod vedením Jana Halbicha. Díky Janu Halbichovi jsme měli postaráno i o benzín ELF a motocykly jsme obuli do pneu Bridgestone. Podle Indiho potřeby během tréninku J.Halbich dolaďoval podvozek Bitubo na CBR 600RR a na GSXR750 si musel poradit se sériovým podvozkem. Díky tomu si Indi v „šestkách“ vyjezdil 2.místo na startu a v „litrech“ 4.místo, tedy v obou případech „první lajnu“, což byl velký úspěch celého týmu.
Bohužel nedělní počasí bylo snad ještě horší než se dalo očekávat, z oblohy v barvě olova se táhly provazy vody. V té chvíli jsme byli rádi za vypůjčený stan od Václava Jiruše a za podlahu, kterou jsme si vyrobili z palet a tím pádem neřešili nerovnosti nebo mokrý koberec pod motocykly. Jak se dalo očekávat, našemu jezdci se nechtělo pomalu ani vstát natož sednout na motocykl, proto jsme ranní warm-upy raději vynechali a síly šetřili do závodu.
Indián, kterému loni uteklo první místo opravdu o pár metrů ve třídě do 600ccm a třetí místo v litrech, si letos nechtěl připustit že by nevyhrál.
Po startu ve třídě do 600ccm se okamžitě ujal vedení a postupně se vzdaloval i přesto že jsme díky poruše elektriky nenahřáli pneu. Bohužel ve druhém kole díky pádu jezdců za cílovkou, byl závod přerušen a jezdci se tak shromáždili v depu u cílovky, kde hodinu čekali na verdikt, jestli se závod ruší nebo ne. Naštěstí Jury rozhodla, že trať je sjízdná a mohli jsme závod dokončit. Indián i po druhém startu ukázal, že voda mu nevadí a nastavení motocyklu a pneu Bridgestone je výborné a ujal se znovu vedení, kde celkově „nadělil“ druhému v pořadí 28s.
Tímto se právem umístil na prvním místě a závod ve třídě do 600ccm vyhrál.
Třída nad 600ccm se nakonec zrušila a i když si Indi věřil zase na pozici nejvyšší, musel se spokojit pouze s jedním vítězstvím. Náladu mu ovšem zvedl druhý pohár a to za celkově nejrychlejší kolo.
Pro tým Indi Racing ve spolupráci s firmou Halbich dopadl víkend skvěle a těšíme se na 47. ročník.
Další přírodní okruh máme v plánu jet Zlatý Kahanec – těrlický okruh. Nyní nás čeká MMČR Panonie.
Michal „Indián“ Dokoupil #23:
Když jsem se chystal na závod neměl jsem ani tušení co mě čeká,ale vodu mám rád a tak jsem s úsměvem vyrazil na trať, na které mi hrozilo reálné riziko pádu za podmínek, které vládli.Ale start mi vyšel dobře ,a tak jsem se ujal vedení a snažil jsem se dostat do tempa sám, což se mi povedlo během prvního kola .Tempo se mi zdálo dobré a tak jsem ho držel až do přerušení v druhém kole, nerozuměl jsem tomu proč to zastavili, ale došlo mi to když mi mechanici řekli že upadlo 12 jezdců a je potřeba je posbírat a vyčistit trať. Po dlouhém čekání jsem se přeci jen dočkal pokračování v závodu .Druhý start mi vyšel jako podle kopíráku a tak jsem se toho chopil a začal topit a to řádně, tak jak zákon káže, a na konci závodu z toho bylo zlato + pohár v podobě pozlacené vázy za nejrychlejší kolo a nálož 28 sec. na druhého! Byl to pro mě ten nejkrásnější závod v životě a pocity které prožívám se nedají ani popsat! Na závěr bych rád poděkoval moji přítelkyni Veronice, celému teamu IndiRacing - tedy mým mechanikům, sponzorům, fanouškům kteří to tam vydrželi, a v neposlední řadě organizátorům za krásné závody!
No a mně nezbývá než poděkovat za web http://www.300zatacek.cz/ za super divácký zážitek a připojit velkou gratulaci!
2 komentáře:
Jak to tady čtu, je neuvěřitelné, kam se člověk může posunout v životě a čeho dosáhnout. Musí mít velký smysl pro správnou věc, pevnou vůli, velkou chuť do života, životaschopnost a energii, kterou ze sebe vypustí jakmile vyrazí ze startovní čáry. Každý člověk hledá životní cestu, která pro něj bude smysluplná a Michal si jí našel. Měla jsem tu možnost pozdravit se s Michalem Dokoupilem osobně. Co mě těší není to, že jsem pozdravila člověka, který je viditelný a který jezdí závody. ALe to, že jsem pozdravila normálního člověka, který má obrovský zájem o své nejbližší, dovede být skromný-nejen co se týče hmotných věcí, ale i v hodnocení sám sebe. Myslim si, že má hezky uspořádaný hodnoty v životě a že si za tím stojí. Není to jen závodník, který umí pořádně rozjet mašinu a užít si vůbec jen ten závod jako takový. Ale člověk, který se ničím nechlubí, jen tím, co sám úsilým dosáhl(to je odměna) a tím, že má skvělou mámu, která mu dala život:-), není víc co dodat. Přeju mu přesto vše úspěch nejen na závodech, ale i v závodě o spokojený,klidný život.
Když jsi měla možnost se s ním dokonce i pozdravit, neucvrkla sis?
Okomentovat