Report Michal Doukoupil - Indi #23

Report od Michala Doukoupila alias Indi #23, tým Indi-Racing:

Premiéru na Yamaze R6R Indián absolvoval při závodě 300 ZGH v Hořicích, kdežto GSX R 750 – jeho civilní bike, se na tento závod podíval už podruhé.


Jako vždy se tým na místo dopravil už ve čtvrtek, abychom stihli všechno v klidu vybalit a užít si místní atmosféru.Tradičně nechyběly ani osobní „kadibudky“, protože prostě není nad vlastní toaletu.
Zázemí jsme měli společné s „Mrtvolou“, tedy Petrem Zrzavým, který se se svojí startovní „třiatřicítkou“ zúčastnil také obou volných tříd.


Sobotní ráno nás probudil typický zvuk bubnování deště o střechu dodávky, ve které jsme spali a po rozlepení očí jsme zjistili, že se bohužel nejedná jen o drobnou přeháňku, ale pořádný vytrvalý déšť…
Co se dá dělat, do tréninku se prostě jede a tečka. První trénink šestek probíhal tak, že Indi už od začátku nasadil rychlé tempo, které se mu ovšem vymstilo a před „lukaveckým vracákem“ se podíval zblízka na asfalt. Jednalo se naštěstí jen o lehký pád bez vážných následků, přední kolo podklouzlo a o vše ostatní se už postaraly padáky. I tak si Indi vyjezdil sedmou pozici.


Druhý trénink šestek už probíhal na suchu a tady se také rozhodovalo o konečném pořadí na startu, kde Indi neponechal nic náhodě a pro jistotu zajel pole position.
V litrové třídě si dojel pro osmou pozici, tedy druhou řadu.

Překvapilo mě množství diváků a hlavně fanoušků, kteří se za námi přišli do depa podívat a popovídat si, nebo dokonce přinesli překvapení například v podobě portského ročník 1978, tedy rok narození Indiána (opravdu nás to dojalo všechny). Nečekali jsme takový zájem, ale i tak se Indián snažil věnovat čas opravdu všem. Proto to taky u nás v depu nakonec vypadalo jako na Václaváku, ale vytvořilo to parádní atmosféru a bylo to další nakopnutí na Man (zrovna jsme na cestě)

Neděle ráno proběhly warm-upy už za krásného slunečného počasí. Zatím jsme v předchozích letech vždycky bez problému vycházeli s jednou sadou gum na jednu moto na celý víkend. Ovšem tentokrát nám asfalt zbaštil gumy nějak rychleji (špatně jsme natemperovali pneu, což způsobilo tzv. vytrhání gumy.) a tak jsme se rozhodli dát na šestku alespoň zadní pneu novou a na sedmpade jsme museli nechat původní, protože tentokrát není financí opravdu nazbyt.



Závod šestek byl nejen dle mého názoru asi nejzajímavější, protože veškerý děj se odehrával na prvních třech pozicích a to takových způsobem, že jsem čekala chvílemi i zástavu srdce.
Prvních pět kol Indi vedl po dobrém odstartování s těsným vláčkem Reichmanna a Brože za sebou. V půli závodu se do popředí dostal Brož a Indi se ho držel těsně na kole, ale potom se zničehonic Indi o kus propadl a k tomu říká:
Při předjíždění jezdce o kolo, došlo ke kontaktu „u Nálevků“ a to tak, že jsem ho tam chtěl podjet stejně jako Jirka Brož, ale jezdec mě zavřel. Naštěstí jsem to ustál a nic se nestalo, ale nabral jsem ztrátu čtyři sekundy, které se už nedaly v posledních dvou kolech dohnat. Ale jsem šťastný i za druhé místo, protože v tomto závodě je bedna prostě úspěch.
Na třetím místě jsem tedy očekávala Uda Reichmanna, ale ten sám vlastní vinou spadl dole na náměstí u Koruny, když najel na kanál, který ho rozhodil a Udo už nestačil zatočit a zkontroloval tak kvalitu balíků, bez následků na svém zdraví.


Start v litrech se Indimu opravdu vydařil a tak se z osmého místa ihned probojoval na čtrvté místo. Během závodů se postupně ale projevil handycap slabšího motoru a starých pneu. Zadní guma postupně uklouzávala stále víc a Indoš se musel smířit s postupným propadem na konečnou desátou příčku, ale i tak za sebou dlouho držel spoustu kvalitních jezdců. Škoda jen zbytečného manévru Reichmanna, který málem zapříčinil s Michalem kontakt a následně zdržoval skupinku jezdců svojí defenzívní jízdou.


Víkend nám tedy odstartoval naši letošní sezonu a byl takovou zdařilou generálkou na Man.

Moc bych chtěla poděkovat Laďovi Prášilovi, který ve spolupráci s dětmi ze ZŠ Šternberk, vytvořil krásné upomínky na Indiána pro přátele a fandy na Manu, dále všem, kteří si od nás zakoupili triko s logem „Indi“ a TT, protože tím tak podpořili částečně tuhle náročnou cestu, pořadatelům všech přírodňáků u nás, a všem těm, na které jsem strašně nerada zapomněla, ale budu se je snažit zmínit později v dalších reportech z Manu!

Děkujeme a držíme palce na TT!!!